Definice mnohonásobné vraždy

V informačních médiích, seriálech i v běžné populaci se velmi často setkáváme s laickým a naprosto mylným označením mnononásobných vražd. Mnozí totiž používají označení „sériový vrah“ a „masový vrah“ u jakéhokoliv pachatele, který zavraždil více obětí jako kdyby to byly stejné pojmy. Profil a činy sériového vraha jsou naprosto a zásadně odlišné od vraha masového. Jedná se z hlediska psychologického, behaviorálně patologického a kriminalistického o významně jinou osobnost pachatele, často jinou motivaci, rozdílné zbraně a místa činu. Navíc existuje kromě sériového a masového vraha ještě třetí typ, který je obecně označován jako „Spree killer“, což by se dalo volně přeložit jako „záchvatový vrah“.

Mnohonásobné vrahy tedy rozdělujeme na 3 typy:

  • Sériový vrah (serial killer)
  • Masový vrah (mass killer)
  • Záchvatový vrah (spree killer)

Je pravdou, že i samotní odborníci hledali velmi dlouho vyhovující definici těchto kategorií, aby splňovala pohledy různých oborů a respektovala jednotlivé odlišnosti.

Pokud bychom měli nejprve velmi jednoduše, rychle a neodborně popsat tyto tři skupiny vrahů, pak bychom je mohli popsat asi takto: sériový vrah vraždí své oběti v sérii za sebou na různých místech v různý čas, masový vrah vraždí v mase, tedy všechny své oběti usmrtí na jednom místě v jeden čas a záchvatový vrah je komplikovaný, protože vraždí v sérii, která je však jen vražednou vlnou, co po nějaké době utichne a skončí.

K přesnému vymezení pojmu „sériový vrah“ se za posledních 30 let vyjádřili snad všichni významní forenzní psychologové, zástupci dvou hlavních profilerských škol, akademičtí odborníci a kriminalisté. Každá z těchto definic měla určité silné argumenty, ale i slabá místa. Konfrontace všech pohledů by vydala na samostatnou knihu. Definic jsou tedy desítky. Významné je také rozdělení na dva odborné mezinárodní profilerské proudy. Prvním je americká škola FBI, charakteristická psychologickým profilováním a pojmem „analýza trestného činu“ a druhou přestavuje britská škola investigativní psychologie, nebo také geografického profilování.

V roce 2005 iniciovala FBI (Federal Bureau of Investigation) vytvoření pracovní skupiny desítek odborníků z celého světa, aby byly předneseny všechny možné aspekty definice tohoto pojmu a byl vytvořen kompromis. Cílem bylo formulovat nejednodušší definici pojmu „sériový vrah“, která bude srozumitelná a bez dalších otazníků. Výsledkem tohoto konsenzu je definice, která minimálně v kvantifikaci obětí přepsala dosud používané formulace. Má sice stále své odpůrce, ale s FBI v zádech je čím dál více respektovaná. Její znění je prosté a je k nalezení na oficiálních stránkách FBI (www.fbi.gov) jako formulace tří typů mnohonásobné vraždy.[1]

Zde jsou základní definice citované z publikace Andreje Drbohlava „Psychologie sériových vrahů“, která se fenoménu sériových vrahů věnuje komplexně a multioborově včetně stovek kazuistik skutečných případů sériových vrahů z celého světa.

Sériový vrah

(serial killer, serial murder, serial murderer, serial homicide)

Současná definice FBI a odborníků popisuje sériového vraha jako pachatetele nebo spolupachatele dvou či více vražd v odlišných časech nebo lépe řečeno zcela jiných událostech a okolnostech. Často se ovšem setkáváme s tradiční definicí, která byla po dlouhá léta všeobecně rozšířena a popisovala vraha jako osobu, která zabije tři nebo více lidí,[2] odstup mezi vraždami je minimálně měsíc a toto období mezi jednotlivými činy je charakteristické takzvanou „cooling off“ periodou. Tu je možné velmi obecně vyjádřit jako čas na rozmyšlení dalších činů, emocionální vychladnutí a přerušení série v čase.[3]

Pro definici byly klasifikovány 4 základní východiska:

a) na sériové vraždě se může podílet jeden nebo více pachatelů;

b) jedná se o dvě nebo více zavražděných obětí;

c) jednotlivé případy je vyskytují v různých akcích (odlišných událostech) a v různých časech;

d) uplynulá doba mezi akcemi odděluje sériové vraždy od masových.

Masový vrah

(mass killer, mass murder)

Z hlediska definice je za masovou vraždu považováno: spáchání čtyř nebo více vražd během jedné akce a bez výrazného časového odstupu mezi vraždami. Obvykle je tedy na jednom místě zavražděna řada obětí v průběhu jedné vražedné události.

Záchvatový vrah

(spree killer, spree murder)[4]

Tento profil mnohonásobného vraha je známý v zahraniční literatuře pod pojmem „spree killer“.

Ten páchá své zločiny v jednom spojitém (krátkém) časovém intervalu a v ohraničené lokalitě, místa činu jsou však odlišná. Nápadné je náhlé ukončení vraždění, pachatel se sám od sebe zastaví a ve svém běsnění nepokračuje. Práve proto se mluví o „vlně“, která z nějakých důvodů vyšumí. V tom je zásadní odlišnost od sériového pachatele, který sám od sebe v konání nepřestane. Dalším rozdílem je fakt, že sériový vrah vraždí na tůzných místech a může být aktivní i po velmi dlouhá časová období. Každý jeho zločin je samostatným dílem série.[5]

V české odborné literatuře se můžeme setkat se dvěma možnými překlady pojmu „spree killer“ a to od L. Čírtkové, která jej popisuje jako „vraha na vražedné vlně (tůře)“ nebo od A. Drbohlava, jenž definuje tohoto pachatele z pohledu psychologie a behaviorální patologie jako „záchvatového vraha“.

Z hlediska definice je za záchvatovou vraždu považováno: spáchání dvou nebo více vražd jedním nebo více pachateli[6] bez „cooling off“ periody.[7]

Perioda „cooling off“ je velmi diskutovaný termín a je mnoho odborných sporů o jeho přesném vymezení, ale je v zásadě klíčovým rozdílem mezi sériovými a záchvatovými vrahy. „Cooling off“ můžeme velmi obecně vyjádřit jako čas na rozmyšlení dalších činů, emocionální vychladnutí a přerušení série v čase. Dle definice je tato perioda příznačná pro profil sériového vraha, zatímco u záchvatového typu chybí.[8]

————————————————————
V případě citace či užití tohoto článku prosím uvádějte původní citační zdroj následujícím způsobem:
Drbohlav, Andrej. Psychologie sériových vrahů – 200 skutečných případů brutálních činů sériových vrahů současnosti.
Grada Publishing, ISBN 978-80-247-4371-4, 2013.

[1] Drbohlav, A. Psychologie sériových vrahů. Grada Publishing, 2012.
[2] Holmes, R. M. – Holmes, S. T. Serial murder. Thousand Oaks, Sage, California, (3rd ed.), 2010.
[3] FBI (Federal Bureau of Investigation). Serial murder. Dostupné z: http://www.fbi.gov/stats-services/publications/serial-murder
[4] Pojem „spree“ lze volně přeložit jako „pitka, flám, veselí, řádit“.
[5] Čírtková, L. Moderní psychologie pro právníky. Grada Publishing, 2008.
[6] FBI (Federal Bureau of Investigation). Serial murder. Dostupné z: http://www.fbi.gov/stats-services/publications/serial-murder
[7] Holmes, R. M. – Holmes, S. T. Contemporary Perspectives on Serial Murder. SAGE Publications,1998
[8] Pracovní skupina FBI se v roce 2005 termínu perioda „cooling off“ věnovala, nenalezla úplnou shodu v jeho vymezení, ale obecně je přidáván k definici jako dovětek.

 

Komentáře