Předně je potřeba říci, že obor zabývající se poruchami chování nemá jednotnou definici, vymezení a oporu v diagnostických manuálech nikde na světě. Problematika diagnostikování těchto poruch, náprava a edukace, prevence a sociální kauzalita jsou jednotlivými sférami o které se dělí více oborů, každý svým pohledem působnosti a odbornosti.

        Nejednotnost definic a diagnóz, rozdílnost resocializačních přístupů a forem depistáže. To vše je nejasně vymezená oblast velkého množství příčin a následků, poruch a jevů se kterými se setkávají naprosto běžně učitelé, vychovatelé, psychologové, etopedi, kriminalisté, adiktologové, lékaři, psychiatři a specialisté na prevenci. Jedince s těmito poruchami nacházíme od škol, ústavů až po vězení.

        Problém je, že nejpoužívanější diagnostické manuály na světě, kterými jsou v současnosti  DSM[1] a ICD[2] rozdělují poruchy chování rozdílným způsobem a s odlišnou terminologií. V zahraničí se problematice poruch chování věnují psychologicky a pedagogicky vzdělaní odborníci se specializací na konkrétní prostředí ve kterém se dané poruchy objevují. Zejména v USA je tato potřeba dána výrazně větší specifičností multikulturního prostředí. Místem konfliktů a projekcí asociálních a antisociálních poruch chování jsou zde zejména městské čtvrti a školy. Každé takové prostředí má svá specifika a vyžaduje odlišné přístupy. Slabinou takové specializace je však absence holistického a multioborového náhledu v pozici jednoho odborníka a určité odtržení od reality kauzálních spojitostí každého chování ve společnosti.

        V České Republice se problematika poruch chování a dalších témat zařazuje do různých oborů jako je etopedie, psychologie, sociální pedagogika a speciální pedagogika. V zásadě je potřeba říci, že žádný z těchto oborů tuto problematiku nemůže kompletně obsáhnout a nejasné porcování působnosti a kompetencí tomuto oboru jen škodí.

Vzhledem k široké oblasti poruch a jevů a specifičnosti projevů v závislosti na profilu osobnosti, další komorbidní diagnóze, věku, prostředí a kultuře je nejvhodnější označení oboru pojmem jasného významu – behaviorální patologie.

Behaviorální patolog a psychopatolog Andrej Drbohlav definuje tento obor a specifické oblasti odborné profilace takto:

Definice:

Behaviorální patologie je věda, která studuje patologii lidského chování, kauzalitu a komorbiditu behaviorálních poruch a jevů, edukaci a resocializaci dificilních behaviorálně patologických jedinců a následky jejich činů na osobnost a společnost.

 

Základní vymezení:

Základním předmětem oboru behaviorální patologie jsou tedy poruchy chování a s nimi související patologické jevy. Věnuje se včasnému vyhledávání, diagnostikování, prevenci a korekci poruch chování.Sleduje problematiku asociálních a antisociálních poruch chování, patologické jevy a inklinace, agresivní a impulzivní poruchy, behaviorální kontext závislostí.

Behaviorální patologové mají širokou oblast uplatnění dle odborné specializace ve školství, ústavních, detenčních a resocializačních institucích, v oblasti prevence, klinické praxe a v kriminalistice.

Odborná profilace komplexně vzdělaných odborníků se specializací:

  1. Specialista na behaviorální patologii ve školním prostředí – oblastí zájmu je problematika asociálního a anormativního chování v edukačním (výchovně – vzdělávacím prostředí) školy.
  2. Specialista na resocializační behaviorální patologii – oblastí zájmu specifická resocializační práce s jedinci v detenčním, resocializačním a penitenciárním systému.
  3. Specialista na forenzní a kriminalistickou behaviorální patologii – oblastí zájmu je profiling, depistáž a odborná analýza behaviorálně patologického profilu kriminálního jedince.
  4. Specialista na behaviorální patologii jedinců se specickými potřebami – oblastí zájmu jsou poruchy chování u jedinců s mentální retardací, somatickým či smyslových handikepem.
  5. Specialista na vývojovou behaviorální patologii– oblastí zájmu je zaměření na specifické přístupy k poruchám chování u dětí, dospívajících, dospělých a seniorů.
  6. Specialista na impulzivní behaviorální patologii – oblastí zájmu je zaměření na impulzivní, vysoce agresivní a antisociální poruchy chování.
  7. Specialista na preventivní behaviorální patologii – oblastí zájmu je prevence behaviorálně patologických poruch a jevů a jejich depistáž.
——————————————————
V případě citace či užití tohoto článku prosím uvádějte původní citační zdroj následujícím způsobem:
Drbohlav, Andrej. Psychologie sériových vrahů - 200 skutečných případů brutálních činů sériových vrahů současnosti.
Grada Publishing, ISBN 978-80-247-4371-4, 2013.

[1] DSM – Diagnostic and Statistical Manual of Mental Disorders – aktuální verze DSM – IV – TR, American Psychiatric Association.

[2] ICD – International statistical classification of diseases and related health problems – aktuální verze ICD 10., WHO. U nás používaný v překladu jako MKN – Mezinárodní klasifikace nemocí.

Komentáře